1. V letošním roce jsem si vytýčil jediný cíl, vybojování slotu na IRONMAN HAWAII a to na Ironmanu v Curichu. Podřídil jsem tomuto cíli a mé sportovnímu snu vše co bylo v mých možnostech (finance, čas, úsilí). Výkonnost měla gradovat poslední týden v červenci. Společně s trenérem Jardou Hýzlem jsme vše směřovali k tomuto datu, začal jsem dokonce spolupracovat s výživovým poradcem Bc. Babetou Linhartovou, a ta se mi starala o každodenní jídelníček, aby tělo pracovalo co nejlépe. Ověřil jsem si tímto, že pokud chcete udělat nějaké výsledky v Ironmanu, tak to musíte brát jako 4 disciplínu. Vše to vycházelo na jedničku, plán jsem plnil na 100%, kdy mě netrápily zranění, nemoci a pro mě překvapivě jsem to stíhal i časově, takže nebyly žádné výpadky v tréninku. Toto vše mě cca 14 dní před Curichem dostalo do nejlepší kondice, jakou jsem kdy měl, co se triatlonu věnuji. Jarda s Babetou odvedli svou práci na 100% a za to jim moc dík!! Horší to už ale bylo se mnou, závod jsem spackal a všechno to úsilí co jsme společně do toho dali přišlo vniveč. Jak se závod vyvíjel a dopad viz více v reportáži zveřejněné na klubových stránkách. A jelikož jsem nepředved nic moc v ostatních závodech, tak sezonu považuji za neúspěšnou, nejsem s ní vůbec spokojen, a moc zklamán.
2. Ještě před 14 dny jsem na rok 2014 neměl plány žádné. Po zmiňovaném Curichu jsem se 2x těsně po sobě celkem dost nepříjemně zranil a to prakticky ukončilo mou sezonu. Zrušil jsem zbytek naplánovaných závodů. Od té doby dostala má psychika pořádně zabrat. Hlavou se mi honily i takové myšlenky, že s IRONMANEM končím, že si budu sportovat jen tak, pro dobrý pocit a nebudu se už hnát za výkony a výsledky. Vše už je ale zapomenuto, začínám už opět s tréninkem, začalo mě to zase moc bavit. Určitě provedu nějaké změny v tréninku a nebudu se už upínat jen k jedinému závodu, ještě to proberu s Jardou. Moc rád zase pojedu KRUŠNOMANA, letos jsem ho jel poprvé a dal mi celkem zabrat, takže tomu přizpůsobím přípravu a snad něco předvedu, dále to bude určitě MORAVIAMAN a potom se vrátím na místo činu do Curichu,mám tam jeden rest !!! , který chci napravit. Samozřejmě se budu těšit na kolegy s týmu, jak doufám budeme sbírat spoustu bodů do týmové soutěže v závodech czechtriseries. Zatím se všichni Krušnomani mějte a ať vám všem vše vychází podle představ. Kamil
Tomáš Immer:
1. Příprava na sezónu 2013 byla z mého pohledu dobrá, završená dokonce i soustředěním v cizině. Množství i kvalita tréninkových jednotek slibovali slušnou fazónu pro blížící se závody. Bohužel při ladění formy týden před prvním závodem jsem si přivodil svalové zranění, které mě vyřadilo ze hry téměř na půlku sezóny. To pro mě bylo velké zklamání. Po nuceném odpočinku jsem se tak musel dostat rychle do formy, abych mohl slušně absolvovat zbytek sezóny a užít si ještě několik závodů do konce roku. Toto období vyžadovalo hodně úsilí a bylo z mé strany hodně nervózní. Poslední závody ale ukázaly, že jsem triathlon nezapomněl, a tak jsem z nich mohl mít dobrý pocit. To je pro mě velmi důležité. Sezónu poznamenanou zraněním tak nakonec mohu hodnotit pozitivně.
2. S přípravou na sezónu 2014 jsem již začal. V tomto roce bych chtěl absolvovat všechny závody, které si stanovím, a to s pocitem DOBŘE ODVEDENÉ PRÁCE. V každém cíli chci být přesvědčen, že jsem na trati nechal své aktuální maximum. Pak mohu být spokojen. Bonusy v podobě poražených soupeřů a dobrých časů samozřejmě uvítám. Takové mám cíle nejen pro nadcházející sezónu. S narůstajícím věkem se také chci více zaměřit na regeneraci. Čím dál tím více zjišťuji, že tento aspekt je velmi důležitý pro udržení dobré fyzické kondice a zdraví. Když mohu trénovat a závodit, jsem po sportovní stránce spokojen. Je to tedy i moje sportovní přání do dalších let.
Tomáš Procházka:
Nejdříve bych chtěl poděkovat za přijetí do Krušnoman teamu a za podporu na závodech ČP.
Protože jsem v triatlonu nováček a letos to byla teprve druhá sezona, tak jsem chtěl přinejhorším zopakovat výsledky z té první. I přes neúspěšného CZECHMANa můžu na konci roku říct, že se mi to podařilo. Bedna na Krušnomanovi v kategorii byla kvůli počtu spíše za účast, ale těší mě i celkové umístění. Největší radost mám však z vydřeného třetího místa na Pilmanovi v kategorii. Podařilo se mi také umístit se dvakrát na bedně v místních triatlonech. Když to shrnu, zlepšení výkonnosti se projevilo na výsledcích, takže sezona úspěšná.
Do další sezony mám asi stejné plány jako do té letošní. Být zase o něco rychlejší a také přinést nějaké ty body pro tým.
Tomáš Janošek:
Děkuji za možnost závodit za Krušnoman TT Litvínov.
Letošní sezóna: spokojenost tak na 50%. Forma jde nahoru hlavně díky spolupráci s Jardou Hýzlem. Krušnoman byl super. Určitě zase rád přijedu. Výsledkově jsem lehce zklamán, hlavně s mým vystoupením na Ironmanských tratích, kde jsem se nedokázal srovnat s letošním pekelným počasím.
2. Plán na příští rok: Hlavní cíl (přání) je Ironman pod 10 hodin. Jinak absolvovat závody ze seriálu Czechman tour. Doufám, že lépe než letos.
Tomáš Langhammer:
Letošní sezona byla taková zvláštní a moc rychle uběhla. Začala ředitelováním prý extrémního Krušnoman duatlonu (dle mě extrémní zdaleka ještě nebyl…), poté jsem úspěšně zdolal CZECHMANa, kde asi jako jeden z mála, jsem si pochvaloval počasí – byla zima, déšť – to je moje „peřina“. Na konci června dlouhý MORAVAIAMAN, kde tradičně mi vypovídá službu hlava – závod jsem dokončil, ale vím, že pár let tento závod nepojedu. Delší závodní pomlku jsem využil na přípravu POWERMAN AUSTRIA, který byl perfektní. Samotný „pretěk“ se mi podařil a celý závod hodnotím i očima pořadatele, který přijel okouknout „konkurenci“, číslem jedna. Po návratu z Rakouska jsem všechny síly vrhnul na přípravu Krušnomanské xterry a 30. srpna jsem i sezonu ukončil.
Z pohledu závodníka bych chtěl v roce 2014 slušně objet závody: Czechman, Oravaman, Slovakman226, Powerman Austria (nebo Pilman), Klasik duatlon a srdcovku Elbaman 226. Takže oproti sezoně 2013 více jak 100% nárůst. Z pohledu trenéra bych chtěl spokojené svěřence nejen v cíli každého závodu a hlavně aby je triatlon bavil. Z pohledu pořadatele Krušnomanů zase spokojené závodníky v cíli. Příští rok slavíme jako pořadatelé 10. ročník Krušnoman duatlonu a oddíl slaví 10 let od svého vzniku, tak snad budeme mít i důvod slavit na konci roku úspěchy členů teamu a nejen je.
Barbora Hovorková:
1. Otázka - Sezonu 2013 hodnotím tak půl na půl, některé závody se vydařily, jiné ne, možná to bylo i tím, že jsem ještě nebyla v týmu Krušnoman a neměla žádné odborné vedení:) Jsem pyšná asi na všechny závody, které dojedu (a umístím se "na bedně"), na co myslím každý rok s hořkostí je závod v Karlových Varech, který mě vždy pokoří a já doufám, že v nové sezoně už ho konečně přemůžu.
Prvním závodem byl pro mě sprint triatlon v Poděbradech, který jsem šel z plného tréninku a závod taky tak dopadl. Hlavní cíl byl ale splněn a to, rozjet se před prvním vrcholem sezony a tím byl 1/2Ironman Czechman triatlon. Při Czechmanu jsem prodal vše, co jsem měl do té doby natrénováno, až na plavání, které se mi moc nepovedlo. Nakonec z toho bylo 3.místo v kategorii M18-24let. Dalším závodem byl olympijský triatlon a AMČR v Račicích, kde se mi vůbec nedařilo. Již od Juniorských let se mi v Račicích nedaří a doufám, že jednou tuto smůlu pokořím. Po Račicích následovala štafeta na Moraviamanu, kde jsem si ve všech třech disciplínách spravil chuť po nezdařilém předchozím triatonu.
Následoval měsíc intenzivního trénování a přechod do druhé poloviny závodního období, které začínalo Sprinttriatlonem v Telči. Jelikož jsem celou sezonu trénoval na poloviční Ironmany, tak od závodu v Telči jsem žádný úspěch nepočítal. Plavání průměrné, na kole jsem si nechal odjet skupinu a jel si svoje tempo. Běh bez jakéhokoliv problému. Následoval triatlon Mosazný muž, místí ,,pouťák“, který jsem si zajel jako zpestření tréninku a skončil na 2.místě celkového pořadí. Tento triatlon, svojí kopcovitější cyklistickou částí, sloužil také jako rozjetí před druhým vrcholem sezony, ½ Ironman Pilman Triatlon. Závod byl součástí Mistrovství České republiky. Celý závod se odehrával bez jakéhokoliv problému – plavání v první skupině, kopcovitá cyklistická část v druhém balíku a kopcovitý běh bez problémů. Díky kratšímu běhu se čas zastavil na 4:24:14, což byl stejný čas, který jsem zajel při Czechman triatlonu. Krásná tečka za tímto závodem byl Mistrovský titul v kategorii M18-24let. Po dvou týdnech následoval dlouhý Duathlon v Příbrami, který se mi nejel vůbec dobře, díky únavě, ale nakonec z toho bylo první místo v kategorii M18-24let. Jelikož byl tento duathlon Mistrovstvím České republiky, tak jsem si připsal, během tří týdnů, Druhý Mistrovský titul. Duathlon v Přibrami byl pro mě posledním závodem sezony. Celou sezonu bych hodnotil za vydařenou a již se těším na tu další!
Chtěl bych minimálně navázat na tu předešlou, Tzn. Kvalitně se připravit na ½ Ironmany a zajet slušný výsledky. Příští rok mě čeká dlouhá sezona ,,delších“ triatlonů – Krušnoman?, Oravaman, Czechman, Pilman, Elbaman, kde na každým z těchto závodů budu chtít ukázat, na co budu mít natrénováno a bojovat o přední místa.
Jaroslav Hýzl:
1. Sezona podle mých představ nevyšla, měl jsem je radikálně jiné, nechci se vymlouvat, pravda je ale ta, že moje pravá pata mi vystavila stop a pro bolesti a ztrátu motivace už jsem nedokončil svůj první dlouhý triatlon, Slovakman. Vím, všechno je jednou poprvé, pro mě ale bolestivé, jak na duši, tak na těle. V září operace paty, dodnes se z toho dávám dohromady, pozitivum je, že už plavu, alespoň.
2. Cíle na další rok? Po uzdravení paty začít trénovat, zase si to užívat a hlavně a jednoznačně, kvalifikovat se na IRONMAN HAWAII, pak uvidím. Všem mým oddílovým kolegům ale nejen jim, ale všem co to třeba budou číst, přeji pevné zdraví, dobré trenéry a kvalitní přípravu a zajištění.
A hlavně, když nejde o život, jde o velkéH, malé o, římská pětka ,en a ooo .
