Předpověď na sobotu nebyla úplně echt dobrá, ale realita ji tedy přebila parádně. Jako 3,9km plavání, 188km na kole(s převýšením +4300m) a běh 44km(+1000m) vyšperkovala třešnička na králově(Tomově) dortu v podobě počasí. Ještě že se otužuju (bylo mi to úplně na ho...).
Do vody v sobotu v 6 hod na lago di Barbora jsme skočili plni nadšení a skvělé hravé zábavy. V neoprenu 3,9km plavání uteklo pěkně. Je "poměrně" teplo, tak nasazuju po výběhu z vody jen cyklodres a vzhůru na první kopec z osmi. Začíná jemně mrholit. Osvěžení do kopce říkám si. V polovině kopce déšť houstne, už to není osvěžující. Teplota rychle klesá, začínám se otáčet, kde je můj doprovod Michal s pláštěnkou. Ve 3/4 kopce jsem mokrý tak, že si říkám, že bylo úplně zbytečný sundávat neopren po plavání.
Na kopci u Cínovce dávám suché teplejší triko a šustku a Michal se ptá, zda je nepromokavá. Jasně říkám. Po dalších dvou kopcích v Dubí a na Komárce zjištuji, že se výrobce šustky asi spletl...jsem opět mokrej a zmrzlej. Z kopců jsem brzdil i ušima, brzdy skripaly jak 30 let rezavá vrata, pud sebezáchovy fungoval. Jestli mi první tři "brdíky" docela jely včetně těžké Krupky, tak cestou z Komárky zpět na Cínovec přišel navíc vichr proti a já tuhnul jak eskymo v mražáku.
Stáli jste někdy v 11°C pod chladnou sprchou v oblečení a foukal na Vás přitom větrák? Takhle jsme pod ní stáli cca 188km na kole. Převlékal jsem se 3x během kola a jen díky Michalovi, který mi půjčil i své náhradní oblečení, jsem vůbec to kolo zvládl. Někteří z nás vymrzli úplně a museli vzdát. Skoro hodinu jsem po kole na Klínech ve sprše a za pomoci knedlíčkové polévky se zahříval do provozní teploty a vyrazil na "běh". Bylo 20:45 hodin místního času a pro zajímavost uvedu, že já slezl teprve z kola a Petr Čuchal jakožto nejlepší, už byl v cíli po běhu .Nu co trochu rozdíl, ale byli jsme na Klínech spolu.
Takže zapnul jsem čelovku,hůlky do ruky, Michal mě následoval na elektrokole s batohem plným věcí( po zkušenosti z kola) a vyrazili jsme do černočerné tmy, protkané mlhou-doslova. Nasadil jsem zběsilé chodecké tempo, které vydrželo tak 10 km. Díky tmě a mlze jsem naštěstí neviděl ty krpály do kterých jsem šlapal.
Pak ale voda, která působila v mých botech už na kole, chůzí v lesních mokrých travinách, dokonala své dílo. Nemohl jsem došlápnout pořádně a vypadalo to na DNF na 18 km. Takže se Michal po úvaze vrátil pro auto,pro náplasti a suché boty. Já mu řekl, že si tam na odpočívadle zatím zdřímnu. Málem jsem dostal hůlkou po hlavě, ať se prý opovážím a koukám mazat na Fláje, že tam se sejdem. Tak jsem začal poslušně hopsat tím směrem. Přezutí a obvázání pomohlo a já už pak sám vyrazil na zbylé kilometry. Chtěl jsem se kochat pohledem na krásnou přehradu Fláje, ale zapomněl jsem že je tma, tak jsem viděl úplný prd . Na jednom odpočívadle jsem zahlídl ve světle čelovky kolo a vedle něj stan. Někdo bivakoval. Na sekundu jsem uvažoval že bych zaklepal a zeptal zda má misto. Ale vzpomněl jsem si na Michala s hůlkou v ruce a tuto myšlenku zahnal. Odhodlal jsem se i k běhu, postupně se začalo rozednívat a já se nekompromisně blížil k cíli. 3km před cílem mi vyšel Michal naproti a poslední výstup z pod lanovky jsme si vychutnali spolu.
Byla neděle 7:17 hodin..Tato punková radost trvala 25 hodin. Pak už jen umýt, převlíct a společná snídaně všech účastníků, této párty. Bylo to opravdu opravdu hravé jak slibuje každý rok Tom. Skvělá parta bláznů si to rozdala na férovku s Krušnými horami a jezery a na chvíli se je pokoušela pokořit. Každopádně to byla jízda pořádná pro každého z nás. Nejtěžší co jsem kdy dal.
Ale takhle, bez toho báječného člověka Michala Reindla bych to nikdy nedal. Vydržel i veškeré moje brblání,fňukání,nadávky( těch bylo zvlášť směrem na Lesnou viď ). Staral se o mě jako máma, povzbuzoval,poradil, krmil. Na ten pohár za absolvování je třeba připsat "DIKY MICHALE".
Tome diky za tvé báječné nápady
Rád jsem všechny přátele viděl a užil naše setkání
Report z FCB od Jíří Koš:
Přátelé, kamarádi příznivci Punku a Rocku po dlouhé odmlce plavání kola a běhu jsem se postavil na start KOT-Rock. Tak trochu jsem tušil co mě čeká, ale realita předčila mé představy . Jak už je mým zvykem odplaval jsem si 2 km prsama a to je nemám tak rychlé jako moje Kačenka . No nic moje noční můra byla za mnou a hurá na kolo. Můj úžasný supoort mě nakrmil pomohl obléknout a vpřed. Kolo začalo hezky zvolna mrholilo, tak snad nebude tak zle. Už ve stoupání Na Vitišku začalo lejt jak z konve, tak plavání už mám za sebou mi běželo hlavou. Na Vitišce nakrmit a hurá dál na Cínovec a do Krupky. Že se přidá ještě vítr jsem netušil,ale příroda si evidentně řekla, že když Rock, tak se vším všudy. Sjezd do Krupky je pěkný jedu pomalu moc to neumím a protože prší tak, že voda teče i po silnicí a mě začala být zima. Dole jsem do sebe nasypal nějakou energií a hurá vzhůru do 12% stoupání. No a tady se ukázala moje tréninková absence začalo mi docházet. Přiznám bez mučení 4x jsem šel z kola abych si odpočinul. Pomohlo to a já se dostal na parkoviště pod Komárkou. Kačenka se mě ptá chceš se převléci, ne stejně budu hned turch, když tak až na Vitišce. Trochu jídla a čaje a hurá na Cínovec a Vitišku. Začalo foukat tak, že mi přišlo že mě vítr žene zpět. Když mě Kačenka viděla na Vitišce, rozkaz zněl jasně všechno dolů a do suchého. To pomohlo jen cestou dolů jsem byl hned úplně promočený. Dala se do mě taková zima že jsem neudržel ani řidítka, před Osekem mi to ještě vylepšil boční vítr, kdy mě málem poslal ze sedla. Abych to neprodlužoval. Asi kolem 74 km mi úplně došla morální síla a tělo vypovědělo službu, neovladatelný třes mi ukončil mojí první Rockovou zkušenost. Co na závěr, obdivuji všechny co se postavili na start a všechny co dorazili do cíle Punku i Rocku. Smekám a klaním se jste borci. Musím poděkovat mojí Kačence, která se prvně zhostila role supportu a neměla to vůbec jednoduché. Miluji ji za to a moc si ji vážím, děkuji miláčku.
Velké díky Tomášovi a Andrejce, kteří pro nás připravují takovéto výzvy ,ta je pro Andrejku jste oba úžasný děkuji.
Takže příště do toho jdu znovu já se nevzdám jsem Krušnoman.
Report od Lucie Kadlečková:
Sobotní Krušnomanský triatlon-KOT-Rock(2km plavání, 90km cyklistika alt. 2500m nastoupáno, 20,6km běhu alt.400m nastoupáno. Jako jediná žena v 6h start na Barboře, odplavu si svoje 2km a vyrážím na kolo s velkou obavou o počasí a nezklamalo od 3km ve stoupání na Vitišku začlo pršet, lejt, vítr atd. až do konce závodu, byl to boj, turch mokrá, ve sjezdech obava, že spadnu, a zimou těžko držím brzdy, po 90km v kopcích dorážím na Klíny, kde na Mě čeká Danča, která se mnou v tom lijáku běží celej 20,6km okruh na Klínech - kecáme, střídáme běh s chůzí a smějeme se jací jsme blázni. V celkovém čase 9:48h dobíhám do cíle s úsměvem na rtech, že jsem to dokázala. Jsem přeci Krušnomanka. Moc děkuji za podporu Dandy Kadleček, Aničce, za hlídání mamce Kubíčka, za support na kole Káťe a za support Danče na běhu. Tak zase příští rok-možná v už Punk verzi.